Půst nejen na očištění těla a pro štíhlou linii

Posledními třemi masopustními dny, kdy probíhají zábavy, maškarní průvody, koledování a pojídání koláčů, koblížků, jitrnic a jiných dobrot, jako by se lidé připravovali na čtyřicetidenní půst, který začíná křesťanům Popeleční středou (letos 26.02.).

postní rozjímání

V tento den je zvláště přísný půst, kdy by se mělo z jídelníčku vynechat maso. Při bohoslužbě kněz uděluje takzvané popelce. To znamená, že věřícím potírá čelo popelem z jívových ratolestí, které byly požehnány předešlý rok na obřadu Květné neděle. Každému přitom říká: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš.“ Jde o připomenutí pozemské pomíjivosti.

 

Postní období je jakýmsi zklidněním, celkovou střídmostí, především duchovní očistou a přípravou na nejdůležitější křesťanský svátek – Velikonoce. Lidé by se měli zaměřit sami na sebe, na to, co by mohli udělat více pro své zdraví a střídmější život. Do jídelníčku mohou například zahrnout očistné zeleninové a ovocné kúry na pročištění organismu. Omezit jízdy autem a více chodit pěšky, nevysedávat tolik u televize a počítače. Zdravěji jíst, chodit do přírody, sportovat. Tyto dny můžeme využít také k tomu, abychom shodili přebytečné kilogramy, konečně přestali kouřit a pít alkohol. Také činit dobré skutky, pomáhat druhým je žádoucí.

 

Dříve lidé v době půstu vynechávali z jídelníčku maso, ryby, mléčné produkty, vejce. Jedli jednou denně. Dnes existuje půst od masa na Popeleční středu, Velký pátek a je povoleno jedno velké a dvě malá jídla za den. Dále se nejí maso také po všechny pátky roku. Páteční půst je ale možné nahradit jiným postním skutkem.

bohoslužba v kostele

Neděle jsou v období čtyřicetidenního půstu slavnostní, a tak se odříkání a půst nedrží. Jsou to dny  na památku Ježíšova zmrtvýchvstání. Půst končí čtyřicátým dnem – Květnou nedělí (Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma). Poté následuje Svatý týden a Velikonoce.

 

5/5 - (1 vote)